Asi každému majiteli jeho kovového miláčka se stalo, že jeho oř onemocní a musí k panu doktorovi. Ano, i můj Plecháček ochořel.
Když jsem jela, slyšela jsem nepopsatelné zvuky, jako když se něco ulamuje a chrčí současně. Inu, neváhala jsem ani minutu a volala jsem pana doktora přes plechové stroje. Ano, udělal si čas a já tak odvezla svého Plecháčka na vyšetření.
Bylo to několik krutých dní bez jeho přítomnosti, člověk čeká na jakoukoliv zprávu, především na tu, že je vše v pořádku a miláček je již pojízdný a bude v co nejkratším termínu propuštěn. Pořád se nic nedělo, nikdo mi nevolal, nervozita stoupala a začala jsem se už bát.
Dočkala jsem se a zazvonil telefon, že si můžu dojet vyzvednout svého neřízeně rychlého sršně vyzvednout, je už opraven.
Nečekám ani o minutu déle a snažím se k němu dostat co nejdřív, jak to jen jde. Když se dořítím do dílny pana doktora, můj ohnivý šíp je na hydraulickém sloupovém zvedáku (dále jen zvedák) a automechanik chodí pod ním. Zastavím se mezi dveřmi, protože bez vyzvání nevstupuju, přece jen je to území autodílny a nemám tam co dělat.
Nicméně přešlapuju ve dveřích a jakmile mě spatří automechanik, jde ke mně, aby mi oznámil, že moje láska je již spravená a oznamuje mi, jakou nemocí trpěl a co vše musel opravit.
Jakmile zaplatím opravu miláčka, nesměle se zeptám: ,,Mohla bych Vás o něco poprosit?“
,,Ano,“ odpoví pan doktor přes auta.
,,Mohla bych se podívat pod miláčka, než mi ho spustíte dolů?“
Automechanik zvedne obočí, usměje se, nechápavě se na mě podívá a nejistě odpovídá: ,,Jo, jasně…“
,,Když já jsem ještě nikdy neviděla jeho bříško…“ vysvětluju zasněně a hrnu se pod miláčka, abych se dívala, kolik je tam trubek, plechu a jakýchsi hadiček či co to tam vedlo. Divám se zvědavě a přitom šťastně, že vidím svého ohnivého oře i zespodu. Nádherný pohled. Jakmile jsem se pokochala, spokojeně jdu ke kraji a kývnu na pana doktora, že již může spustit můj šíp z té výšky, přece jen to ustál a neblinkal.
Automechanik pomalu přikývne a myslí si svoje, přitom spouští mého draka na zem. Já celá šťastná, že můj brouček vypadá zase zdravě – ta zelená barva mu fakt sekne – sedám celá nadšená do cocpitu a odjíždím dom.