Bylo fajn, že porodnice měla všechno. Když miminko přišlo na svět, tak ho sestry oblékly do oblečení, které měl nachystaný každý porodní sál. Všechny miminka byly oblečeny v bodíčku a žlutých dupačkách.
Stejně tak i veškeré potřeby pro matku jsem dostala v porodnici, jen košili bylo lepší mít svoji. O ostatní jsem se nemusela vůbec starat.
Jakmile mě převezli na pokoj, trávila jsem první noc s miláčkem. Bylo mi to celkem líto vůči holkám, které tam byly se mnou, jelikož jedna z nich se nemohla ani hýbat, čekala dvojčátka a mohla by o ně přijít. Ležela celé dny. Druhá měla nějaké komplikace, sotva chodila.
A mě tam dovezou s krásným miminkem, hned nahlížely a chtěly se podívat.
Tu noc za mnou chodily sestry a pomáhaly mi i na záchod. Staraly se. Opravdu milé.
No, dlouho jsem se na tom pokoji neohřála. Ráno se totiž rozrazily dveře, došla ke mě taková ,,herdekbaba“ a mužným hlasem zahučela: ,,Sbalte se, stěhujete se!“ Byla jsem vykulená, vůbec jsem nevěděla, co se děje a zmateně, unaveně a nevyspaně se ptám: ,,Cože?“ Baba se otočí, zamračí se a zvýší hlas: ,,Copak mi nerozumíte? Říkám, že se sbalte, vemte si postýlku s dítětem a pojďte za náma!“ Já jen zamrkám a sunu se z postele a říkám: ,,Jo, rozumím.“ A baba na mě: ,,Můžete chodit? Tak si vemte tu postýlku!“
Tak jsem vzala postýlku a sunula se hlemýždím krokem za herdekbabou. Ta zmizela na dlouhé chodbě někde v dáli i s mojí postelí (vzali jak mou postel, tak já vzala postýlku s miláčkem). Hleděla jsem do všech otevřených dveří, až když jsem našla v jednom pokoji herdekbabu, která zaparkovala moji postel k oknu a řekla mi, že tady budu teď bydlet. Tak jsem tedy zakotvila v jiném dvoulůžkovém pokoji, kde jsem byla ještě pár hodin sama, než mi přidělili novou spolubydlící.
Všichni mě uklidňovali, že mi v porodnici pomůžou a naučí, jak se starat o miminko, takže jsem čekala. Došla jedna sestra, která mi pomáhala s kojením a odpovídala na moje otázky. Jelikož na patře bylo spousta jiných rodiček, neměla na mě moc času a odešla. Tak fajn.
Sžívám se s miláčkem, ňuhňám se s ním.
Pak přijde doktorka a říká, že udělali tzv. U1. To znamená Untersuchung 1 = Vyšetření č.1.
Těchto vyšetření je víc, dělá se v určitých měsících dítěte.
U1 se dělá hned po narození na porodním sále. Než opustím porodnici, budou dělat U2. Následuje U3, které už dělá dětský lékař.